Diabetologie

Podstatou tohoto onemocnění je snížená citlivost tkání na inzulín související zejména s nadměrným množstvím tuku v těle.
Klasickými symptomy jsou nadměrná žíznivost, časté močení a nevolnost.
Léčba zahrnuje dietní a režimová opatření (např. pravidelná fyzická aktivita) a pokud nedojde k adekvátnímu snížení hladiny krevního cukru přistupujeme k léčbě medikamentózní. Naše terapie se opírá zejména o moderní antidiabetickou léčbu s využitím preparátů snižující hmotnost.
Vyšetření zahrnuje laboratorní odběry, EKG, vyšetření krevního tlaku, kontrola nohou (citlivosti – ladičkou a monofilamentem, kožní teploty), konzultace stran jídelníčku a kontrola glykemických profilů s návrhem úpravy či ponechání stávající terapie. Součástí péče je rovněž pravidelná nutriční(výživová) a diabetologická edukace a reedukace.

Diabetes mellitus 1. typu je autoimunitní onemocnění. Znamená to, že vlastní imunitní systém zničí beta-buňky slinivky břišní, které produkují inzulin. Vždy vyžaduje léčbu inzulinem. Mezi nejmodernější způsoby terapie patří aplikace inzulinu inzulinovou pumpou ve spojení s kontinuálním monitorováním cukru v krvi pomocí senzorů.
Vyšetření zahrnuje laboratorní odběry, EKG, změření krevního tlaku, kontrola nohou (citlivosti – ladičkou a monofilamentem, kožní teploty), konzultace stran jídelníčku a kontrola glykemických profilů (stažení glukometrů, inzulinových pump) s návrhem úpravy či ponechání stávající terapie. Součástí péče je rovněž nutriční(výživová) a diabetologická edukace a reedukace

Těhotenská cukrovka je definována jako porucha metabolismu cukrů, kterou zjistíme poprvé v průběhu těhotenství. Dlouhodobě zvýšené hladiny krevního cukru vedou k porodu velkých dětí, které pak mají vyšší riziko vývoje diabetu v dospělosti, děti mohou mít poruchy intelektových funkcí. Včasnou diagnózou a léčbou se hladiny krevního cukru normalizují a ke komplikacím těhotenství a porodu nedochází. Proto se dnes doporučuje vyšetřování všech těhotných žen na přítomnost těhotenské cukrovky.

Jako sekundární diabetes označujeme různorodou skupinu nemocí provázených zvýšenou glykemií. Sekundární diabetes vzniká nejčastěji při poškození pankreatu akutním či chronickým zánětem, nebo po operaci. Dále sem patří různé dědičné poruchy nebo působení chemických látek či léků (např. kortikoidů) zvyšující glykemii

Prediabetes definujeme jako zvýšení hladiny cukru v krvi (glykémie) nad normální rozmezí, které však nedosahuje hodnot, při nichž by se již diagnostikoval diabetes. Jde o stav, který předchází diabetu a sám zvyšuje riziko jeho rozvoje, zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění a riziko onkologických onemocnění. Prediabetes je příležitost zahájit změny životního stylu a zpomalit rozvoj diabetu nebo mu dokonce zabránit. Vyšetření spočívá v pravidelných laboratorních vyšetření a redukci rizik vedoucí k rozvoji diabetu.

Dyslipidémie je charakterizována neuspokojivou hodnotou cholesterolu v krvi, konkrétně zvýšením celkového cholesterolu a zejména „zlého“ LDL-cholesterolu. Výskyt této poruchy je velmi častý u nemocných s cukrovkou 2. typu, vyskytuje se u 85-90 % z nich.
Nadbytek cholesterolu v krvi je pro tělo nebezpečný, způsobuje onemocnění srdce, mozku, ledvin, nedokrvení dolních končetin tzv. klaudikační bolesti, které se objevují při chůzi.
Léčba spočívá v dietních a režimových opatřeních. K dosažení cílových hodnot cholesterolu je také využívána léčba farmakologická.
Součástí vyšetření jsou pravidelné laboratorní odběry ke stanovení hladin cholesterolu, EKG, sonografie krčních tepen k odhalení časných stádií aterosklerózy vyžadující úpravu terapie.

Obezita je chronická nemoc charakterizovaná zmnožením tělesného tuku vznikající vlivem pozitivní energetické bilance. Tento stav vzniká ve chvíli, kdy člověk přijímá mnohem více energie, než je schopný vydat. Na vzniku obezity se obvykle podílí celá řada faktorů, nejčastěji se však jedná o kombinaci nevhodného životního stylu a genetických předpokladů, či důsledky jiného onemocnění, které vedlo ke změnám stravovacích návyků, či fyzické aktivity. 
Terapie spočívá v návrhu stravovacího režimu vycházejícího z chuťových preferencí pacienta. Cílem je pomalá, řízená redukce hmotnosti s předpokladem dlouhodobé udržitelnosti. Nejsme zastánci drastických diet s častým JOJO efektem.  Přiměřený pohyb, spolu se zdravou výživou, zvyšuje šanci redukčního režimu na úspěch a pomáhá snižovat zdravotní rizika. Mimo jiné i proto klademe při snaze o změnu životního stylu velký důraz na přiměřenou změnu pohybových aktivit, samozřejmě v rámci možností a zdravotního stavu pacienta.
V naší ambulanci využíváme i možnosti farmakoterapie obezity. Léky mohou ovlivnit hmotnost tím, že potlačí chuť k jídlu, zvýší pocit sytosti nebo ovlivní metabolismus tuků. V určitých případech může být zvažována bariatrická chirurgie. Tato chirurgická procedura může omezit množství potravy, které je možné konzumovat, nebo změnit proces trávení potravy. Bariatrická chirurgie může vést k rychlému snížení hmotnosti, ale vyžaduje pečlivé sledování a dodržování změn v životním stylu.

Základem výživového poradenství je analýza vašich stravovacích návyků. Na základě tohoto rozboru vám navrhneme změnu jídelníčku s přihlédnutím k vašim stravovacím zvyklostem. V případě potřeby spolupracujeme s psychologem, který klientům pomáhá s motivací ke změně životního stylu. Poradenství zahrnuje také doporučení stran vhodné pohybové aktivity, která je v mnoha případech velice užitečným doplňkem nového jídelníčku.

Syndrom spánkové apnoe je vážná porucha spánku, v jejímž důsledku pacient opakovaně přestává dýchat. Onemocnění tedy narušuje přísun kyslíku do těla a má vliv na zdraví pacienta a kvalitu jeho spánku. Kromě hlasitého chrápání a přerušovaného dýchání provází syndrom spánkové apnoe celá řada dalších příznaků. Mezi ty nejčastější patří: náhlé probuzení doprovázené dušností, probouzení se suchými ústy a bolestí v krku, ranní bolesti hlavy, velká ospalost během dne, problémy s pozorností, mikrospánky, přibývání na hmotnosti.
Diagnostika se provádí z pohodlí domova. Pacientovi je zapůjčen přístroj, který během noci snímá dechovou aktivitu a sleduje okysličení krve pacienta.
Terapie je v lehčích případech pouze změnou životního stylu, například omezením kouření a redukcí váhy. U těžších případů se přistupuje ke komplexnějším řešením, jejichž základem jsou speciální přístroje, které mají za úkol pomoci pacientovi přes noc dýchat.